SSD vs. HDD: proč disk nejvíc rozhoduje o rychlosti

Když starší počítač „přemýšlí", málokdy za to může procesor. V naprosté většině případů je viníkem plotnový pevný disk. Výměna za SSD je nejlevnější zásah, který ze sedm let starého notebooku udělá stroj, na kterém se dá zase normálně pracovat.

Proč je disk nejužší místo

Procesor v notebooku z roku 2018 zvládne kancelář, prohlížeč i videohovor bez zaváhání. Paměti bývá dost a když ne, dá se dokoupit. Jenže obojí čeká na data — a když je dodává mechanický disk, čeká se dlouho.

Plotnový disk (HDD) ukládá data na rotující kotouče a čte je pohyblivou hlavou. Než se hlava přesune nad správné místo a plotna se dotočí, uplyne v průměru 8 až 15 milisekund. To je z pohledu procesoru věčnost. SSD nemá žádnou pohyblivou část a k datům se dostane během desetin milisekundy.

V číslech, která jdou změřit:

• Plotnový disk 5400 otáček: zhruba 80–120 MB/s při souvislém čtení a přibližně 80–120 operací za sekundu při náhodném přístupu.
• SATA SSD: okolo 500–550 MB/s a desítky tisíc operací za sekundu.
• NVMe SSD: 2 000–3 500 MB/s u rozhraní PCIe 3.0, u novějších strojů i přes 5 000 MB/s.

Rozdíl v souvislém čtení je pětinásobný. Rozdíl v náhodném přístupu, tedy přesně v tom, co dělá systém při startu a otevírání programů, je stonásobný a víc. Proto je ten skok tak znát.

Co výměna změní v praxi

Nejde o čísla v testech, ale o věci, které člověk dělá každý den:

• Start systému z minuty a půl na deset až dvacet sekund.
• Otevření prohlížeče nebo Wordu prakticky okamžitě místo čekání s otáčejícím se kolečkem.
• Přepínání mezi programy bez zaseknutí, když si systém potřebuje něco donačíst.
• Vyhledávání v souborech a otevírání velkých tabulek řádově rychleji.

K tomu se přidají tři vedlejší efekty, které se často opomíjejí. Notebook je tišší, protože zmizí vrčení plotny. Míň se hřeje. A vydrží déle na baterii — mechanický disk si bere zhruba 2 W, SSD desetinu.

SATA, nebo NVMe?

Obojí je SSD, liší se rozhraním, kterým je disk připojený k základní desce.

SATA SSD používá stejný konektor jako původní plotnový disk. Vejde se do každého notebooku, který měl 2,5palcový disk, a instalace je otázka výměny jednoho dílu. Strop rozhraní je okolo 550 MB/s — proti plotně je to pořád pětinásobek.

NVMe SSD se zasouvá do slotu M.2 přímo na desce a komunikuje po sběrnici PCIe. Je několikanásobně rychlejší než SATA, ale musí ho podporovat základní deska. Většina notebooků od roku 2016 slot M.2 má, starší stroje ne.

Praktické doporučení: u staršího počítače je rozdíl mezi SATA SSD a NVMe malý. Devadesát procent zrychlení přinese už samotný přechod z plotny. Pokud si vybíráte mezi SATA SSD za polovinu ceny a NVMe, u kancelářské práce ten rozdíl nepoznáte.

Pozor na délku M.2 disku

Sloty M.2 se liší délkou. Nejběžnější je 2280 (80 mm), ale tenké firemní notebooky často používají kratší 2242 (42 mm). Disk špatné délky se do stroje nevejde, i když je rozhraní správné. Před nákupem je potřeba vědět, který formát počítač má.

Jakou kapacitu zvolit

• 256 GB — systém, Office, prohlížeč, dokumenty. Na kancelářskou práci to stačí, ale místo na fotky už moc nezbude.
• 512 GB — pohodlná volba pro většinu lidí. Systém, programy, fotky i nějaké to video.
• 1 TB a víc — když archivujete fotky a videa, pracujete s velkými soubory nebo chcete mít všechno po ruce bez externího disku.

Jedna věc navíc: SSD by nemělo být zaplněné úplně. Nechte volných aspoň deset procent kapacity — disk potřebuje volné buňky, aby mohl rovnoměrně rozkládat zápis. U zcela plného disku rychlost znatelně klesá.

Vydrží SSD dost dlouho?

Obava z omezeného počtu zápisů pochází z prvních generací SSD a dnes už neodpovídá realitě. Výrobci uvádějí životnost v hodnotě TBW, tedy kolik terabajtů se dá na disk celkem zapsat. U běžného 512GB disku bývá 150 až 300 TBW.

Při běžné práci se na notebook zapíše řádově 10 až 30 GB denně. I při horní hranici je to zhruba 11 TB za rok — na vyčerpání 300 TBW by bylo potřeba přes dvacet let. Disk s velkou pravděpodobností přežije celý počítač.

Dvě věci, které se u SSD dělat nemají: defragmentace (u disku bez pohyblivých částí nedává smysl a jen ubírá zápisy) a vypínání TRIM, což je funkce, kterou systém disku říká, které bloky jsou volné.

Na co se ptát u použitého počítače

Když vybíráte prověřený notebook nebo počítač, u disku se vyplatí zjistit tři věci:

• Je to SSD, nebo plotna? V parametrech bývá „SSD", „NVMe SSD" nebo „HDD". U stroje s plotnou počítejte s tím, že do něj budete muset investovat.
• Jaká je kapacita? 128GB disk je dnes u systému s Windows 11 na hraně.
• Je disk vyměnitelný? U většiny firemních notebooků ano, po odšroubování spodního krytu.

V naší nabídce jsou počítače a notebooky standardně s SSD — u notebooků je to všech 79 kusů, ani jeden nemá plotnový disk jako systémový.

Shrnutí

Pokud máte starší počítač s plotnovým diskem, výměna za SSD je jednoznačně nejlepší investice na korunu vloženého výkonu. Přinese víc než přidání paměti i než výměna procesoru, která u notebooku většinou stejně není možná.

Pro kancelářskou práci stačí SATA SSD s kapacitou 512 GB. Pokud stroj podporuje NVMe a cenový rozdíl je malý, sáhněte po něm — ale nečekejte, že rozdíl proti SATA poznáte při psaní e-mailů.